Vzniká kolem nás postupně a nenápadně spíše Orwellův, nebo Huxleyho svět?
Včera odpoledne jsem navštívil své oblíbené knihkupectví, tak jak činím téměř vždy, když jsem okolnostmi nucen trávit nějaký čas v nákupním středisku… Procházel jsem mezi regály plnými knížek, mezi nimiž se nachází plno krásných publikací, zajímavých knih jak formou tak obsahem. V jednom rohu, úplně dole, nenápadně vzhlížela jedna drobná knížka. Ubavit se k smrti od Neila Postmana. Vzal jsem ji do ruky a začal listovat. Odzadu dopředu, namátkou jsem pročítal odstavce a věty, až jsem skončil u úvodního slova. Přečetl jsem celou tuto stranu a pak se zamyšleně rozhlédl po rozlehlém, ale téměř liduprázdném knihkupectví a zamrazilo mě!
Orwellova vize 1984 je známá patrně o něco víc, častěji se připomíná když přijde řeč na manipulaci, totalitu, změnu historie a možnosti mít lidskou činnost pod naprostou kontrolou. Člověk ale v koutku duše hlídá tyto situace a různým apelováním a odváděním pozornosti se dá říci, že ten Orwellův svět s newspeakem, ministerstvem lásky, ministerstvem pravdy a ministerstvem války a hlavně s všudypřítomným Velkým Bratrem, je přeci jen zatím stále ještě „mimo hru“. Ale zatímco se mnozí (spíše nemnozí) z nás obávali a obávají nenápadného a plíživého kontrolování našich životů, tak jsme si sem vpustili otevřenou náručí a s vraty dokořán ten druhý svět. Svět Aldouse Huxleyho popsaný v románu Konec civilizace.
Není nutné zakazovat knihy, ale nabídněte lidu takové množství a rozmanitost knih, že už je nebude bavit číst. Nabídněte zábavu, soutěže, záplavu zbytečného zboží. Upoutejte mysl lidí bezbřehou byrokracií a nutností výdaje své životní energie na boj s dennodenní prací. Podejte lidstvu takovou záplavu informací, že jedinec ztratí schopnost poznat ty pravdivé a důležité. Dejte otupující televizní zábavu a obchody plné zbytného zboží na než zaplavíte okolí člověka reklamou a nezbytnosti kupování …
Opustil jsem liduprázdné knihkupectví a splynul s hustým davem lidí. Opravdu lidi? Nebo jsme jen zákazníci, spotřebitelé, voliči, diváci, posluchači, čtenáři a zaměstnanci ?
Věřím že kolem sebe potkávám lidi. Zatím.
( publikováno 2010-03-30 08:29:25 )
Komentáře
Tento článek zatím nemá komentáře.
Komentář